Za poslední dva roky jsem se, díky radikální změně oboru podnikání, musel naučit smířit s lecjakou kolemjdoucí fekálií. Ale také jsem se naučil v nich určitá individua efektivně topit.
Dneska jsem si byl koupit v Tescu pečivo a při průchodu k pokladnám jsem měl na chvilku pocit, že jsem se ocitl v nebi. Bohužel fotky z mobilu stojí tentokrát za nic, takže se asi budete muset jít podívat na vlastní oči. Říkají tomu Karneval sladkostí …
I was thinking today about many servers offering the volume based discounts to the groups of their users. They basically mediate the discounts to the general public and have their profit margin on it. And there are also servers telling the best price for the product based on the data feed provided by eshops. Both groups are holding the huge amount of the aggregated data and there are users wishing to get many products as a gift.
Pokračovat »
Možná se někomu bude zdát, že platit si ochranu bylo běžné v USA po italské přistěhovalecké vlně. Občané, zpravidla podnikatelé, platili mafii, aby se jim nestala nějaká ošklivá nehoda. Kdyby nezaplatili, stálo by je to nejdřív hromadu peněz (zpravidla za opravy), nakonec by museli podnikání zavřít a mohli by si gratulovat, pokud by se nikomu nic nestalo. A přesně tak to funguje i dnes.
Stává se mi poměrně často, že potřebuji ve firmě nakoupit nářadí na konkrétní akci. A akci obvykle potřebujeme provést co nejdříve. Vyzkoušeli jsme už celou řadu obchodů, ale zatím jsem nenašel nikoho, kdo by byl schopen expedovat v den objednání a tím pádem dodat objednané nářadí následující pracovní den. Přitom jsem jiný elektronický obchod poměrně dlouho provozoval, vím jak takovou věc poměrně jednoduše a levně udělat, takže to rozhodně nepovažuji za nemožné.
Během posledního cca půl roku jsem měl několikrát (tedy asi třikrát) příležitost číst několik dnů po sobě noviny každý den celé. Využil jsem ji téměř beze zbytku, včetně sportovní přílohy, receptů a sem tam jsem si přečetl pro pobavení i horoskop. Ale nic mě nepobavilo tolik, jako články Jindřicha Šídla, hlavního analytika HN.
Dnes jenom krátce. Pro ty, kdo si ještě nepořídili nemodernější cool hračku, malý úvod. Totiž iPad má tlačítko (respektive přepínač), kterým se přepíná uzamčení rotace displeje. Když totiž otáčíte iPadem, displej se pořád snaží být svisle orientován, abyste ho stále mohli číst. Na iPhone (i jiných hyper moderních telefonech) je to také tak.
Když ale máte iPad v horizontální poloze (třeba na stole nebo v posteli), někdy se zbytečně a nechtěně otočí proti vám. Ne snad, že by to dělal sám od sebe, ale prostě do něj drcnete nebo tak něco, gyroskop zaregistruje změnu polohy mimo toleranci (která je v řádu jednotek stupňů) a displej se otočí vzhůru nohama nebo bokem. A když to nechcete, použijete přepínač, který polohu zafixuje.
Ze zamčených společných prostor, přímo před dveřmi od bytu, kde nám stával kočárek, už žádný nestojí. Nebyl drahý a rozhodně nebyl v nejlepší kondici. Moje žena strávila dlouhé hodiny tím, že na něj šila nový potah. Je mi toho kočárku líto. A upřímně, tady se dostávám do situace, při které jsem si jistý, že vidět toho člověka jak kočárek krade, vyběhl bych s dvoukilovým kladivem ve snaze přitlouct mu v afektu prsty ke schodům.
Přispějte mi na cestu, ztratil jsem doklady. Přispějte mi na cestu, byla jsem okradena. Přispějte, přispějte, nemáte drobáček?
Stává se mi poměrně často, že ode mě chce někdo cigaretu. Nemusím zrovna kouřit, ale asi to mám takříkajíc napsané v ksichtě. Čím dál tím častěji jsem objektem proseb darmožroutů. V poslední době nejde o kuřivo, ale spíš čistě o prachy. Holt asi ta krize …
Mezi novými aplikacemi zdarma jsem objevil Adobe Ideas. Zdá se být na iPadu ideálním nástrojem pro člověka, který vůbec neumí kreslit, až na absenci exportu v nějakém rozumném formátu (standardním výstupem je PDF a obrázek je — jak se dalo čekat — v postscriptových křivkách). Má to výhodu ve velikosti souboru, která dosáhne zpravidla několika kB, protože obrázek je popsán vektorově, ale zase se tak úplně nehodí k publikaci na webu. Účel ale tato aplikace splňuje dokonale.
