Zvláštní věc se přihodila v posledních dnech. Praskla identita uživatele l2phreak, kterému byla odebrána práva … no však to znáte.

Když zabrousíte na weby a diskusní fóra, které se točí kolem mobilních telefonů, PC tuningu, psaní webů nebo třeba porušování pravidel, může se Vám stát, že narazíte na přezdívku l0phreak a podle stylu příspěvků (a zpětných odkazů na jeho web) budete mít ve vteřince jasno ohledně jeho identity.

Možná se ukáže, že článeček, který rozpoutal vlnu nepokojů na českém Internetu, vlastně nenapsal l2phreak, ale třeba l0phreak nebo možná nakonec někdo úplně jiný. A co by se stalo kdyby někdo své trestní oznámení na uživatele l2phreak opravdu podal? Jaký další hnůj nás ještě čeká?

Poznámka: Některé výše odkazované články už nemusejí existovat, protože v poslední době probíhá vlna čistek v zájmu zachování posledních zbytků jedné velmi pošramocené pověsti.

Předně bych rád upozornil, že tyhle řádky nepíšu rád, protože v nich přiznám pravý stav věcí, což bude tak trochu hrát do karet společnosti pro obnovu komunismu a špinavých politických praktik (která je mou myšlenkovou opozicí). Někdo to ale udělat musí.

Tak tedy, D1 je pravděpodobně naše nejfrekventovanější dálnice. Cestovat se po ní dá z Prahy do Brna a občas i zpět. Slýcháte o ní v médiích a od svých známých, kteří stejně jako kdysi já, vyprávějí historky o tom, kterak zázrakem přežili brutální nehodu minimálně sedmiset nákladních a pětiset osobních vozů. Pravda je, že dálnice nevyhovuje potřebám. Není dost široká, není dost rovná (místy vozidlo skutečně spíše poskakuje a nepomohou ani sebelepší tlumiče), není není není … prostě nevyhovuje, zkuste si to změřit. To je smutná část reality.

Pokračovat »

Viděli jste film Jediný? A sledovali jste populárně naučnou kauzu o programátorské a Internetové etiketě?

Ve zmíněném snímku potkává hrdina sám sebe v paralelních světech. Toho jsme byli svědky v posledním vývoji kauzy, kdy její hlavní protagonista potkal l2phreak (to by velmi vágně přeloženo mohlo být třeba 12freak » 12 hříček přírody) na svém blogu, což mi připomíná film 12 opic. Hrdinové těchto příběhů mají společné dvě věci, nejistou budoucnost a science fiction.

Vždycky jsem měl tenhle žánr rád, protože nabízel nový pohled na můj svět, ale teď už do kina nemusím nemusím … protože mám SCI-FI, za kterou by se nemuseli stydět ani velmistři scénáristického řemesla, přímo na dosah linky.

Pokračovat »

Dnes mi přišel e-mail z adresy jana.kovacikova@email.cz. Na první jsem zareagoval (ve vší počestnosti) upozorněním, že jde zřejmě o politováníhodný omyl. Dočkal jsem se ale jen kratičké odpovědi od automatického odpovídače (autoresponderu). Podivil jsem se v další odpovědi, ale zůstal v klidu.

Po několika hodinách dorazilo několik dalších e-mailů na všechny moje adresy (používám několik e-mailových schránek), ale s  jiných textem. Všechny pocházely z adresy jana.kovacikova@email.cz. Konečně jsem se dovtípil a napsal vesele SPAM report na helpdesk@seznam.cz, že je nejvyšší čas s tímto fenoménem něco udělat.

Totéž jsem napsal i do formuláře provozovatele serveru, odkud zprávy přišly. Kromě toho, že formulář nefunguje v mých oblíbených prohlížečích, takže jsem nakonec musel použít ten nejméně oblíbený, se mi dostalo odpovědi, která mě poněkud zarazila:

Pokračovat »

Cituji: Flames se zrušit nedají, ani centrálně ani nějak jinak. Byly jsou a budou. Ovšem dá se jimi projít se štítem čistým nebo naopak.
Binární Ladin

Český Internet se točil v posledním týdnu kolem jedné ošklivé kauzy. Odkazy se dají najít všude, ale já uvedu ten, který k celé kauze přivedl mě. O návštěvě zubaře až někdy jindy.

Kauza byla opravdu hnusná, vleklá a plná špíny. Tahle špína ovšem přišla až na výjimky jen z jedné strany. Říkejme jí třeba vzdálená strana, protože druhá strana nám je bližší.

Čistý štít je věc, které si já osobně velice vážím, proto bych pro budoucí generace zmíněnou kauzu rád uchoval a na aktech vzdálené strany jim demonstroval, jak se to nemá dělat. Nikdy.

Zavěrem bych tady rád ocenil kulturní chování téměř všech aktérů z bližší strany, kterých si opravdu vážím za to, že jim neujely prsty při psaní článků a komentářů. Děkuji.

I like Oracle database servers and I’m using their software for many years. So I decided to try their fresh meat 10g Express Edition.

Note: Even if I like Oracle’s concept, I will not tell you that the empty string is null (” IS NULL returns true in Oracle database) and I completely disagree with this part of Oracle’s concept. What I say is that the empty string is the string of zero length, but NULL is much closer to nothing than to the empty string.

The installation procedure itself is unbelievably easy, especially when compared to the full version, but it’s strongly recommended to read the minimum system requirements documentation before downloading and installing Oracle 10g Express Edition on Fedora Code 4. Otherwise you will experience problems or the database will run very very slow.

Pokračovat »

I’ve upgraded my gallery to version 2.0.1. The upgrade took few seconds of downloading from CVS and 20 minutes of additional configuration. Now it works like a charm.

Přemýšlíte jak to zařídit, aby MySQL mluvila UTF-8? V Ruby on Rails?

Jedním slovem jednoduše. Do application.rb přidejte

before_filter :setUnicode

def setUnicode
    suppress(ActiveRecord::StatementInvalid) do
      ActiveRecord::Base.connection.execute("SET NAMES UTF8")
    end
end

Když už to bude fungovat, ukazuje se jako užitečné, mít všechny tabulky (nebo postačí ty, ve kterých jsou UTF-8 data) přepnuté do UTF-8. To zařídíte v MySQL pomocí

ALTER TABLE vaše_tabulka DEFAULT CHARSET=utf8;

Potřebujete-li celý monstrózní výkon, ponechte tabulky, které nepotřebujete v UTF-8, v původní znakové sadě (standardně latin1) nebo případně přepněte do ASCII. Když chcete v UTF-8 celou databázi, pak použijte

ALTER DATABASE vaše_databáze DEFAULT CHARSET=utf8;

A to je pro dnešek vše.

Chcete si napsat malou MVC aplikaci s jedním controllerem v Ruby on Rails? Tady je kratičký návod.

Nejlepší je začít tím, že si přečtete něco málo about routing (nebo o routování, jak je libo). Funguje podobně jako mod_rewrite pro Apache, jen je trošku sofistikovanější, ale zhruba o pár tisícin vteřiny (na požadavek) pomalejší. Nicméně podle mého soudu nejschůdnější cesta v Ruby on Rails. Až to dočtete, nebudete potřebovat číst tento článek.

Vzhledem k tomu, že pořád čtete, asi tušíte co je single controller MVC application, ale ještě netušíte, jak zařídit routing. Pomůže Vám nahlédnutí do souboru config/routes.rb, ve kterém najdete něco jako:

ActionController::Routing::Routes.draw do |map|
  map.connect ':controller/:action/:id'
end

Změňte poslední řádek, aby to všechno vypadalo nějak takto:

ActionController::Routing::Routes.draw do |map|
  map.connect '/:action/:id', :controller => 'single'
end

Pokud se Váš controller jmenuje jinak, než single, stačí záměna jmen. Všechny požadavky budou potom předány Vašemu single controlleru a zavolá se jeho příslušná akce.

Jste nováčci v Ruby on Rails a chcete se naučit ovládat stavy sezení (sessions)? O Ruby on Rails nikdo v češtině nepíše, takže jsem se rozhodl, že budu uveřejňovat své postřehy a tentokrát omezím porci své dost špatné angličtiny. Můj první postřeh je na téma session management.

Začnu tím, proč používat sessions. Protože jste chytří a vzdělaní, tak víte, že běžná webová aplikace je nestavová, tedy při přechodu z jedné stránky na druhou nelze jednoduše přenášet stavy aplikace. Abychom toto omezení obešli, potřebujeme mezi stránkami přenášet jedinečný identifikátor (unique identifier). V Ruby on Rails a mnoha dalších frameworks, je tento problém řešen pomocí cookies, ale pokud se cookies bojíte, můžeme to řešit třeba předáváním jedinečného identifikátoru v parametru URI (tomu se budeme věnovat zase někdy jindy). Tento článek popisuje, řešení pomocí cookies a integrovaného session managementu v Ruby on Rails.

Pokračovat »