Měsíc: Květen 2006

Postižení bloggerů

Pročetl jsem už opravdu hodně blogů a jen málo z nich ve mně zanechalo dojem, že je tvoří lidé psychicky zcela zdraví. Velká část autorů otevřeně přiznává, že jsou buď schizofrenní, xenofobní, či jinak postižení. Předpokládám tedy, že všichni něčím trpíme (většinou zcela anonymně).

Přesto (nebo možná právě proto) píšeme na web a vytrvale zlepšujeme náš sloh. Jenže pokud bychom vycházeli z toho, že dneska píše na web už prakticky každý, pak se může zdát, že celá společnost je poněkud duševně chorá. Je to jen můj dojem nebo to prostě pod rouškou anonymity vyhřezlo na povrch? Pokud to tak bylo celou dobu, jedná se pořád ještě o duševní choroby nebo už je to úplně normální? Nebo je to normální jen ve stále rostoucí blogosféře? Jsou skutečně všichni bloggeři postižení nebo si na to jen hrají? Existuje vůbec duševně zdravý blogger? Dostanete velkolepý unijní grant, když ho najdete?

Populismus je když …

Asi jste nemohli přehlédnout, že jeden policista trošičku pošťuchoval na prvního máje jednu mladou dámu do auta a najednou je z toho causa magnifica. Pokud ji pošťuchoval trošku víc a nedělali to pod rozkvetlou třešní, měl by být potrestán, o tom nemůže být sporu. Kolotoč, který se ale rozjel pod taktovkou premiéra Paroubka, je ukázkovým příkladem toho, jak si může politik před volbami báječně přihřívat svoji polívčičku během nádherného surfování na vlnách veřejného mínění.

Číst dále

Nostalgická

Šel jsem spát ve tři a probudil se v jedenáct. Můj den odstartoval přátelsko-pracovním obědem. Dobrým obědem s dobrým přítelem. Po obědě a víceméně obchodní konverzaci jsem odvezl kamaráda na jinou pracovní schůzku (sobota je nejlepší čas na velký kus pořádné práce) a sedl k pécéčku.

Napsal jsem nějaké e-maily, odpověděl na komentáře, a uprostřed následné snahy dokončit včerejší úklid na disku mě přepadla nostalgická nálada. Narazil jsem totiž na tři roky staré fotky.

Číst dále

Uplácíte?

PenízeJe to pár dnů, co jsem při obědě poslouchal vyprávění o tom, jak jednomu vadí korupce, jak jsou policajti úplatní, jak berou úředníci i doktoři, prostě klasika. Zvláštní bylo, že on sám (s jednou výjimkou) pokutu nikdy neplatil, ale vždycky někoho uplatil. Tvrdil, že třeba policie k tomu přímo nabádá svým chováním.

Možná jsem asociál (hádám, skoro určitě), ale nikdy jsem si toho nevšiml. Nikdy mi nepřišlo, že by se mě policajt svým chováním snažil manipulovat k uplácení nebo mi úředník (byť nepřímo) nabízel poskytnutí výhody za finanční obnos. Vzhledem k tomu, že jsem platil pokuty prakticky jen za parkování, asi jsem toho zažil ještě málo, ale každopádně bych úplatek tak jako tak nedal, protože prostě nemám potřebu se ušpinit a za své chyby poctivě platím (pomáhá mi to, abych je neudělal znovu).

Číst dále