Za poslední dva roky jsem se, díky radikální změně oboru podnikání, musel naučit smířit s lecjakou kolemjdoucí fekálií. Ale také jsem se naučil v nich určitá individua efektivně topit.
Dneska jsem si byl koupit v Tescu pečivo a při průchodu k pokladnám jsem měl na chvilku pocit, že jsem se ocitl v nebi. Bohužel fotky z mobilu stojí tentokrát za nic, takže se asi budete muset jít podívat na vlastní oči. Říkají tomu Karneval sladkostí …
Během posledního cca půl roku jsem měl několikrát (tedy asi třikrát) příležitost číst několik dnů po sobě noviny každý den celé. Využil jsem ji téměř beze zbytku, včetně sportovní přílohy, receptů a sem tam jsem si přečetl pro pobavení i horoskop. Ale nic mě nepobavilo tolik, jako články Jindřicha Šídla, hlavního analytika HN.
Pokračovat »
Dlouho jsem neměl čas na dva filmy. Salt a Inception. A zvolil jsem k jejich sledování správné pořadí. Salt a Inception. Jak se říká, to nejlepší na konec. Salt je ztráta času, hollywoodský odpad (jakkoli to Angelině Jolie sluší a její sportovní výkon je hodný zaznamenání). Inception je jednoduše řečeno extrémní hit.
Přemýšlivý, nápaditý, minimalistický a populární. Takový je klip Orena Lavieho. Však se mrkněte sami.
Dneska umřel pan Architekt. Nějak mě to zasáhlo, protože jsem si ráno četl jeho životní příběh na nějakém zpravodajském serveru. Říkal jsem si jak je to fajn, že potkal ženu svého života, narodila se jim dcera, jeho život je konečně super, měl jsem z toho radost, moc jsem jim to štěstí přál, přestože šlo o úplně cizí lidi. Několikrát jsem si na to potom během dne ještě vzpomněl — prostě mě to lidsky pozitivně zasáhlo … a teď najednou už není žádný jeho život, asi jen odkaz — u nás poněkud kontroverzní.
Vlastně to nebude ani krátce. Stačí odkaz.
Upozornění: Přináším vám pseudozpověď závisláka. Pokud nechcete být jako on, vyhněte se dalšímu čtení!
Pokaždé, když uplyne blíže neurčitý počet dnů, zcela náhodně, leč magicky přitahován nemaje ho zabookmarkovaný, zabrousím do klubu OZF. Vždycky toho lituju, protože mě to stojí strašně moc času. Dneska jsem to udělal zase a zde k tomu mám několik poznatků.
Říká vám to jméno něco? Pokud ne, tak si ve zkratce řekněme, že Herostratus byl chlapík, který — jen proto, aby se zapsal do historie — zapálil před 2 364 lety Artemidin chrám. Protože stavba byla v toptenu své doby a nikdo neměl zájem na spálení dalšího chrámu nějakým Herostratovi podobným hejskem, odsoudili ho šmahem k smrti. S tím asi Herostratus tak nějak počítal, ale možná nečekal, že součástí rozsudku bude zapovězení jakékoli zmíňky o něm na věky věkův. Co pravděpodobně nečekali soudci, byl důsledek.
Dnešek si budu pamatovat jako den, kdy se nadneseně řečeno změnil běh dějin. Toshiba zabalila HD DVD a Fidel to zabalil na Kubě. Ideální spojení dobrých zpráv ze dvou světů.
