Poslední dobou se sem tam objeví v médiích zpráva, že žáci základních škol natáčejí krátká videa, ve kterých zesměšňují své učitele, natáčejí rvačky mezi sebou, objevily se i záběry vpichování drog a podobné perly (sviním). Kapánek ujeté, řekl bych.
Otázka zní: Kdo na tom dokáže vydělat jako první? Dočkáme se placených webů s podobnou tematikou? Řekl bych, že už brzy. Nebo už je máme a jen jsem je přehlédl?
Software psaný jednotlivcem je téměř živá bytost. A jako takový se mění - mnohdy zdánlivě bez příčiny.
Spoustu věcí člověk nenapíše na první pokus tak, aby na nich jeho oči zálibně spočinuly i o pár týdnů později. Pokud čtete vlastní kód manželce místo předehry (jako my všichni), změny jsou prostě nevyhnutelné, protože u špatného kódu by ji mohla rozbolet hlava, což jistě nechcete riskovat.
Teoreticky vzato, vůbec bychom neměli existovat, a každopádně bychom neměli mít žádnou možnost dělat to, co děláme - a přesto se činíme. Jsme jako krysy v domě - působíme uvnitř společnosti, ale nevztahují se na nás pravidla, podle kterých je organizována. Náš svět je celý ze železobetonu a oceli, ve spárách je málo děr, což vyžaduje mazanou krysu. V tomto světě je doma jen krysa z nerez oceli.
Zdá se, že letos by se rozhodně mělo vybrat více peněz na daních. Žně začnou již za několik desítek hodin a je evidentní, že Ministerstvo Financí bude injekci opravdu potřebovat.
Pozor, tento krokodýl je opravdu nakažlivý. Dokonce jsem přistihl sám sebe, jak zpívám. A co víc, i jiní mě přistihli jak zpívám. No, zkuste si to schválně pustit třikrát a uvidíte. Pro jistotu přidávám slova, pokud byste nerozuměli výslovnosti interpreta.
There is a new title by O'Reilly. Ajax on Rails is really hyper name for a book. As somebody noticed in a discussion, it has 66% of buzzwords in the title and I suppose, that only one book may be a better bestseller. Wait for Ajax on Rails 2.0!
Scott Raymond, already wrote the prototype quickref two months ago (selling currently for $10) and now mined himself, added some buzzwords and tries to sell the new piece for $40.
Citát z deníku 24hodin ze dne 16.1.2007, článek pana Rejžka na poslední straně:
Jistě se tentokrát shodneme, že titul Sportovec roku 2006 v neděli večer svěřili do nejsprávnějších rukou, pakliže vyhrála Kateřina Neumannová. [...]
Velice sympatická Kateřina se stala vzorem hrdé samostatnosti i tehdy, když se rozhodla být svobodnou matkou. Zdaleka ne všechny dámy to ovšem dovedou zvládat s noblesou. Však máme čerstvý případ jisté poslankyně, která má trapnou potřebu se svým soukromým životem a těhotenstvím obtěžovat veřejnost.
Matky obecně to vůbec nemají lehké. Matky, které se na plné obrátky věnují svému povolání, ať už jde o lyžařky, poslankyně, předsedkyně nebo dámy libovolného jiného povolání, to už tuplem nemají jednoduché. Mohli bychom říct, že je to jejich volba a s tím to uzavřít.
Ovšem to, že někdo znesnadňuje život budoucím matkám mi bytostně vadí. Pan Rejžek zřejmě neslyšel nic o vlivu psychiky těhotné ženy na budoucí miminko. Dá se o tom samozřejmě polemizovat, ale zastávám názor, že svým popíchnutím pan Rejžek dosud nenarozenému dítěti mnoho dobrého nepřidal a troufám si tvrdit, že spíš naopak.
Myslím si, že publicista formátu pana Rejžka, by se měl hluboce zamyslet, než provede takovou hloupost na poslední straně celostátního deníku. Protože ta se už ani případnou omluvou nikdy nespraví. Představa, že důchodce Rejžek přijde za dvacet let k mladému pánovi nebo mladé dámě a řekne: „Podívej, omlouvám se. To mně vděčíš za část své neurotické povahy,“ mi přijde skutečně poněkud zvláštní.
K tomuto článku jsem se inspiroval u Letinky.
Brazilská modelka a její nový přítel si užívají jeden druhého ve španělských vlnách a celý svět ví, jak to přesně vypadalo, kdo se koho kde dotkl a jak vypadá bankéřova erekce maskovaná chaluhami.
Celý svět viděl nedávno iráckého starce při jeho vlastní popravě. Prý nejsledovanější poprava všech dob. Většina lidí dokonce slyšela jeho poslední slova, přestože exekutoři to původně neměli vůbec v plánu.
Každou chvíli je na Internetu poškozeno něcí soukromí. Předpokládám, že dříve či později budou videa nás všech při čtení novin na WC, při sexu ve sprše a při různých dalších běžných životních situacích volně dostupná ke stažení (se zpožděním v řádu minut).
Nemůžeme tomu zabránit, ale už teď se bojíme, že by nás stát mohl sledovat kamerami na kontrolních branách elektronického mýta. Že by třeba mohl někdo odposlouchávat naše hovory. Nebo třeba naše nákupní zvyklosti.
Proč se tak bojíme o své soukromí? Je opravdu tak důležité, kdo nás kdy viděl v jaké situaci?
Chápal bych tuto obavu u lidí, kteří porušují zákon. Riziko se samozřejmě zvyšuje, když všichni vědí, kde jste byli a co jste tam dělali. Ale technologický náskok delikventů také postupuje nezadržitelně vpřed, takže není nad čím zoufat. Jsou-li dost šikovní nebo dost bohatí, žádné sledování ani odposlech jim nezabrání v páchání zločinu. My ostatní od toho máte svou morálku, čest, svědomí, atd. atp.
You are currently browsing the archives for the Webwatch category.
