Když tak čtu on-line zprávy, říkám si, jak je možné, že to snad každý obyčejný smrtelník předvídal v lednu a odpovědní činitelé nehnuli do tohoto týdne ani prstem. Vybavuji si scénu, ve které stojíme s tátou ve dveřích garáže a v pauze na cigárko uprostřed hluboké noci vedeme chlapskou debatu. O autech, o zákulisí účetnictví v SAP R/3 a o sněhu. Vzpomínám si, jak jsem nahlas přemýšlel, co se asi stane až ty obrovské hromady sněhu budou tát. Taky na to, jak mě napadlo, že to asi nebude nic veselého.

Nejsem rád, že se to stalo a vůbec mě neuspokojuje, že jsem to tušil. Je mi z toho zatraceně smutno.