Well Done, Little One

Dlouho jsem sem nic nenapsal. Ztratil jsem potřebu veřejně vyjadřovat svůj názor formou blogu a taky občas píšu jinam. Teď jsem si po sobě pár svých příspěvků přečetl a pobavilo mě, jak naivní jsem byl. A zároveň mi to dalo skvělou zpětnou vazbu – vidím kam jsem se posunul. Takže jsem se rozhodl, že to nebudu mazat, jak to dělají lidé, kteří se taky posunuli, ale za svoje mládí se stydí.

Rozcuchám Ti vlasy
Že nepoznáš se
V zrcadle

Na oplátku nehty
Opřeš se mi
O záda

Zmáčkneme si žebra
Až udělaj se
Nám modřiny

Nemůžeš dýchat?

Očima otevřenýma
Do široka na mě
Usměješ se

Do rtu se kousnu
Při čtení
Odevzdání

Teď!
Teď!
Teď!

Nadechni se!

#badgoodnightpoetry

Oblečenou
Než odložíš šaty
Chci Tě

Oddálit ten moment
Než si svlékneš krajky
V tichu

Tvých zavřených očí
Pohled cítím
Ve tmě

Koušeš si ret
A rozpouštíš vlasy

Koketko!
Nemrkej!

A pojď už ke mně!

#badgoodnightpoetry

@michalillich Nojo. My jsme to nakonec také nepodali. Šéf zjistil, že je to příliš dobrý nápad na to, abychom se zdržovali čekáním na grant 🙂

Load More...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.