Dneska jsem si byl koupit v Tescu pečivo a při průchodu k pokladnám jsem měl na chvilku pocit, že jsem se ocitl v nebi. Bohužel fotky z mobilu stojí tentokrát za nic, takže se asi budete muset jít podívat na vlastní oči. Říkají tomu Karneval sladkostí …

Pokračovat »

Možná se někomu bude zdát, že platit si ochranu bylo běžné v USA po italské přistěhovalecké vlně. Občané, zpravidla podnikatelé, platili mafii, aby se jim nestala nějaká ošklivá nehoda. Kdyby nezaplatili, stálo by je to nejdřív hromadu peněz (zpravidla za opravy), nakonec by museli podnikání zavřít a mohli by si gratulovat, pokud by se nikomu nic nestalo. A přesně tak to funguje i dnes.

Pokračovat »

Ze zamčených společných prostor, přímo před dveřmi od bytu, kde nám stával kočárek, už žádný nestojí. Nebyl drahý a rozhodně nebyl v nejlepší kondici. Moje žena strávila dlouhé hodiny tím, že na něj šila nový potah. Je mi toho kočárku líto. A upřímně, tady se dostávám do situace, při které jsem si jistý, že vidět toho člověka jak kočárek krade, vyběhl bych s dvoukilovým kladivem ve snaze přitlouct mu v afektu prsty ke schodům.

Pokračovat »

Včera jsme byli nakupovat. S oběma dětmi, samozřejmě. Menší pucloň se držel v košíku a všechno mu připadalo děsně zajímavé, smál se kolem sebe a nevěřícně koukal (asi na cenovky, které mu stejně jako mně, asi přišly krapet mimo). Větší se snažila řídit košík, což se neobešlo bez neustálých korekcí dráhy z mé strany, protože nekoukala nalevo napravo, prostě jela. Zachránil jsem pár důchodců před naražením na mrazící pult, což nedovolilo Leontýně vytvořit high-score a nedostala ani žádné body za umělecký dojem (důchodce rozplácnutý smykem a zapasovaný do mražáku je za +5, atd.).

Pokračovat »