Penzijní fondy, připojištění

Historie

Historie penzijních fondů v ČR sahá do února roku 1994, kdy byl vydán Zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. Tento zákon přinesl pojem penzijní fondy a odstartoval jejich boom, takže vzniklo 46 penzijních fondů různých kvalit.

Současnost

Dnes existuje v ČR pouze 11 penzijních fondů velkých finančních institucí, které pohltily zbylé fondy (několik penzijních fondů zcela zaniklo). Na konci minulého roku spravovaly prostředky 2,95 milionu účastníků v hodnotě přes 93,8 miliardy Kč, které byly zhodnoceny ročně v průměrů o 3,9 %. Trh penzijních fondů vedl PF České pojišťovny s téměř 771 tisícem účastníků a hodnotou spravovaných prostředků okolo 20 miliard Kč. Větší objem prostředků (přes 23 miliard Kč) spravovala česká dvojka, CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS PF pro cca 614 tisíc účastníků. Od roku 2001 nejlépe hospodařil penzijní fond ČSOB PF Progres, který dosáhl průměrně zhodnocení 4,53 % přičemž průměrná inflace dosáhla 2,63 %. Z výše uvedených čísel je patrné, že průměrný účastník penzijního připojištění má naspořenu částku cca 33 tisíc Kč.

Princip penzijního připojištění

Penzijní připojištění funguje jako klasické měsíční spoření, s tím rozdílem, že při uzavření tohoto typu spoření a při splnění zákonem stanovených podmínek je vyplácena penzijním fondem penze.

Jestliže účastník platil příspěvky alespoň 12 kalendářních měsíců, ale nesplnil podmínky stanovené zákonem pro výplatu penze, náleží mu odbytné (všechny vložené peníze a jejich zhodnocení kromě státních příspěvků).

Vznikl-li nárok na některou penzi, mohou být vklady včetně státních příspěvků a podílů na výnosech fondu jsou vyplaceny najednou.

Pro penzijní fondy platí celá řada omezení, která snižují míru rizika. Penzijní fond má například omezené možnosti spekulace na trhu s cennými papíry. Může je totiž kupovat nejvýše a prodávat nejméně za kurz cenného papíru, který byl v den nákupu nebo prodeje obchodován na veřejném trhu. Dále je pro penzijní fondy omezena skladba portfolia tak, aby byla zajištěno rozložení rizika. Penzijní fondy také nesmějí kupovat akcie jiných penzijních fondů a nesmějí vydávat dluhopisy. Dalším omezením je minimum 5 % zisku, které musí penzijní fond ukládat do rezervního fondu a maximum 10 % zisku, která mohou být rozdělena.

Každý penzijní fond musí mít svůj statut a penzijní plán. V těchto dokumentech fond definuje složení svého portfolia, druhy penzí, podmínky vyplácení penzí, zásady podle nichž se účastníci podílejí na zisku fondu a další podstatné zásady svého hospodaření. Statut a penzijní plán podléhají schválení ministerstva a musejí být každému přístupné.

Na rozdíl od stavebního spoření je účast na penzijním připojištění limitována dosažením plnoletostí, tedy věku 18 let.

Dědice penzijního připojištění resp. odbytného může určit účastník penzijního připojištění, zatímco u stavebního spoření přecházejí práva a povinnosti vyplývající ze stavebního spoření na pozůstalého manžela (případně budou předmětem dědického řízení).

Standardně je penzijní připojištění sjednáváno tak, že po dosažení důchodového věku je buď vyplacena naspořená částka nebo je dle naspořené částky vyplácen příspěvek ke starobnímu důchodu. Smlouvu o penzijním připojištění, která musí mít písemnou formu, lze nicméně kdykoli vypovědět a výpovědní doba nesmí být delší než dva kalendářní měsíce.

Minimální doba spoření, po kterou je nutno pravidelně spořit, je obvykle 5 let. Po uplynutí této doby je možné zahájit vyplácení penze, pokud účastník dosáhl věku alespoň 60 let.

Státní příspěvek a další výhody

Při minimálním vkladu 100 Kč měsíčně je připisován státní příspěvek ve výši 50 Kč a maximálního státního příspěvku 150 Kč lze dosáhnout při vkladu 500 Kč měsíčně, tedy 6 000 Kč ročně.

Přesahuje-li roční vklad částku 6 000 Kč ročně, základ daně z příjmů fyzických osob si účastník sníží o částku, která přesahuje 6 000 Kč. Maximální úspory 12 000 Kč lze dosáhnout při ročním vkladu 18 000 korun, tedy 1 500 Kč měsíčně.

Další výhodu nabízí penzijní připojištění pro zaměstnavatele. Pokud zaměstnanci přispívá, je u zaměstnance tento příspěvek osvobozen od odvodů na sociální a zdravotní pojištění a do 5 % hrubé mzdy také od daně z příjmů. Částky poukázané penzijním fondům za své zaměstnance jsou na straně zaměstnavatele až do výše 3 % vyměřovacího základu zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění nezdaněny. Příspěvek zaměstnavatele je totiž daňově uznatelným nákladem podle Zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Nevýhody penzijního připojištění

Velkou nevýhodou je nízká likvidita vložených prostředků. Prakticky se počítá s tím, že pokud budete své prostředky potřebovat před dovršením důchodového věku, bude se zisk z vložených prostředků blížit nule (a nemusí to být nutně zprava).

Další nevýhodou je, stejně jako u stavebního spoření, relativně nízký výnos. Běžně se penzijní připojištění počítá na dobu 40 let, kdy při nadsazeném současném výkonu nejlepšího z fondů kolem 5 procent a maximálním vkladu, tj. 500 Kč měsíčně může účastník na konci svého spoření dostat částku okolo 1 milionu Kč.

Pokud by účastník spořil částku 500 Kč měsíčně s příspěvkem zaměstnavatele 100 Kč měsíčně, může po 40 letech očekávat příspěvek ke starobní penzi ve výši zhruba 5 500 Kč měsíčně, což jeho tíživou situaci důchodce rozhodně nevyřeší.

Druhy penzí

Starobní penze

Je základní penzí, kterou sjednává každý. Peníze mohou být vyplaceny, pokud účastník platil příspěvky minimálně po dobu 60 kalendářních měsíců a zároveň dosáhl věku 60 let. Penze se vyplácí doživotně.

Výsluhová penze

Podmínkou vzniku nároku na výplatu této penze je placení příspěvků po dobu minimálně 15 let a sjednání této penze ve smlouvě. Výsluhová penze je vlastně rychlejší variantou starobní penze. Prostředky evidované ve prospěch výsluhové penze mohou činit až 50 % všech příspěvků.

Pozůstalostní penze

V případě úmrtí účastníka, který platil příspěvky minimálně 36 kalendářních měsíců a kterému nebyla vyplácena některá z penzí, vzniká oprávněným osobám nárok na pozůstalostní penzi. Ta se vyplácí ze všech prostředků evidovaných na účtu zemřelého účastníka. Oprávněná osoba si určuje dobu, po kterou se pozůstalostní penze vyplácí. Nejkratší lhůta vyplácení jsou obvykle 3 kalendářní měsíce.

Invalidní penze

Podmínkou vzniku nároku na invalidní penzi je její sjednání ve smlouvě, placení příspěvků po dobu nejméně 36 kalendářních měsíců a přiznání plné invalidní penze z důchodového zabezpečení i před uzavřením penzijního připojištění.

Zhodnocení

Míra výnosů penzijních fondů v posledních letech mírně přesahuje míru inflace. Samostatně tento produkt takřka nemá na trhu místo a více se vyplatí v případě nadstandardně vysokého příspěvku zaměstnavatele, zejména tedy malým firmám jejichž vlastníci jsou svými vlastními zaměstnanci. V takovém případě se nabízí úspora na daních z příjmů, sociálním a zdravotním pojištění jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele. Jde-li o stejné osoby, je zhodnocení vkladu vyšší o ušetřené daně a poplatky.

Penzijní připojištění bývá poskytováno jako kombinovaný produkt s pojištěním úrazovým a životním, nezřídka také s úrazovým a životním pojištěním dítěte. Vzhledem k tomu, že životní pojištění je často nutným předpokladem k poskytnutí úvěru fyzické osobě, vyplatí se tyto kombinované produkty tehdy, když by částka placená na životní pojištění byla blízká částce 500 Kč měsíčně.

Související právní normy [PDF]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..