Stavební spoření

Něco málo o stavebním spoření, které nebude použito pro účely bydlení, ale jako prostředek získání bezpracného zisku.

Historie

Stavební spoření vzniklo na konci dvacátých let minulého století v Rakousku a Německu, kde velmi úspěšně funguje dodnes. V ČR nabízejí stavební spoření stavební spořitelny od dubna 1993 na základě Zákona 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb.

Současnost

Stavební spoření se v současné době těší v ČR velkému zájmu. Celkem mají stavební spořitelny uzavřeno více než 4,6 milionu smluv o stavebním spoření. Podle údajů stavebních spořitelen v letošním roce zájem o tuto formu střádání dále rostl, přestože stavební spoření ztratilo na přitažlivosti především díky snížení státní podpory a nízkým úrokovým sazbám. Proto se v ČR očekává v příštím roce pokles zájmu o stavební spoření.

Princip stavebního spoření

Účastník spoření se na počátku rozhodne, zda bude jen spořit nebo i žádat o úvěr a podle toho si vybere příslušnou variantu (tarif). Může se také stát, že klient v době sjednávání smlouvy není ještě pevně rozhodnut, a proto některé stavební spořitelny umožňují svým klientům požádat o změny i v průběhu spoření.

V každé smlouvě o stavebním spoření je stanovena takzvaná cílová částka, od které se odvíjí celé stavební spoření. Do cílové částky jsou započteny vklady účastníka, úroky z vkladů, státní podpora, úroky ze státní podpory a případný úvěr (jistina i úrok). Cílová částka nezahrnuje poplatky. Každá stavební spořitelna si účtuje při uzavření smlouvy o stavebním spoření tzv. uzavírací poplatek ve výši od 0,75 % (u tarifů pro děti a mládež) až po 1,8 % z cílové částky. Nejčastěji je poplatek ve výši jednoho procenta z cílové částky a obvykle se odúčtuje od prvních vkladů, které na účet účastníka stavebního spoření dorazí.

U stavebního spoření není žádné věkové omezení, ale nejvyššího zhodnocení vkladů dosahuje stavební spoření, ke kterému je připisována státní podpora (viz. níže). To v praxi znamená, že v mnoha rodinách má každý člen domácnosti sjednané stavební spoření, přestože faktickým účastníkem je pouze jedna osoba. Účastník stavebního spoření může mít libovolné množství smluv o stavebním spoření i u různých stavebních spořitelen, ale v jednom roce může čerpat státní příspěvek vždy jen na jednu smlouvu.

Účastníkům stavebního spoření, kteří splnili ve smlouvě sjednané podmínky, což je především naspoření předem dohodnuté částky (obvykle 40 – 50 % z cílové částky) a dobu střádání (v současnosti 2 roky), ale někdy i splnění určitého parametru spořivosti, nabídnuta možnost čerpání velmi výhodného úvěru na stavební účely spojené s řešením bydlení.

Klient musí uzavřít se stavební spořitelnou písemnou smlouvu, ve které se zavazuje ukládat pravidelně (lze měsíčně, čtvrtletně, pololetně, ročně) dohodnutou částku, přičemž jde o minimální výši. Lze však ukládat i vyšší částky, nebo nepravidelné úložky. Stavební spoření lze zaplatit i jednorázově na 6 let dopředu.

Vklady účastníků stavebního spoření jsou obvykle úročeny jedním až čtyřmi procenty ročně, v současné době ale stavební spořitelny úroky snižují, takže pro nové klienty je dosažitelný maximální úrok 2,1 % ročně (například Wüstenrot).
Většina stavebních spořitelen požaduje, aby na účet stavebního spoření přibyla každý rok alespoň minimální úložka (zpravidla 0,3 % až 0,5 % měsíčně z cílové částky, respektive 12 násobek této částky ročně). Ve všeobecných obchodních podmínkách, které jsou součástí smlouvy a každá spořitelna je má trochu odlišné, musí být uvedena i úroková sazba z vkladů a úvěrů. Obojí je závazné po celou dobu trvání smluvního vztahu. Rozdíl mezi oběma sazbami smí být maximálně 3 %. Všeobecné obchodní podmínky předkládá stavební spořitelna ke schválení Ministerstvu financí ČR.

Stavební spořitelny si ještě každý rok účtují tzv. poplatek za vedení účtu (což je vlastně obdoba poplatku za vedení běžného účtu v bance), který se v současnosti pohybuje kolem 200 až 500 Kč za kalendářní rok. Mnoho stavebních spořitelen poskytuje další pochybné výhody jako je např. zasílání informačně takřka bezcenného klientského časopisu s novinkami o stavební spořitelně, různé klientské karty na slevy (především na stavební materiály), soutěže a slosování o ceny, dárky pro každého klienta, který uzavře smlouvu, atd. atp. apod. pras. Výhody záměrně označuji pochybnými proto, že jako skutečně praktické se ukazují pouze karty na slevy a to ještě pouze v případě, že se klient skutečně chystá použít naspořené prostředky ke stavbě, což není podmínkou stavebního spoření. Po splnění určité doby spoření, která je v současné době stanovena na 6 let, si totiž klient může peníze vybrat a libovolně je použít.

Výpovědní lhůta u smlouvy ze stavebního spoření je zpravidla 2 až 3 měsíce, při uzavření tzv. následné smlouvy u té samé stavební spořitelny je zpravidla promíjena nebo je zkrácena na cca 1 měsíc.

Státní podpora a další výhody

Stavební spoření je přímo finančně podporováno státem. Tato státní podpora má formu částky, která je ročně připisována na účet stavebního spoření. V době zavedení stavebního spoření v ČR byla maximální výše státní podpory 25 % z ročně naspořené částky, maximálně však z 18 000 Kč. Postupně byla státní podpora snižována na dnešních 15 % z částky nejvýše 20 000 Kč ročně. Částka přesahující 20 000 Kč ročně se z hlediska posuzování nároku na státní podporu převádí do dalšího roku. Nárok na státní podporu se posuzuje vždy k 31. prosinci každého kalendářního roku.

Některé stavební spořitelny při splnění určitých podmínek část vstupního poplatku vracejí po konci spoření svým klientům zpět. Nemalou výhodou stavebního spoření je osvobození úroků z vkladů, včetně úroků ze stavebního spoření, od daně z příjmů fyzických osob.

Velká výhoda je, že smlouva o stavebním spoření se uzavírá na doba neurčitou a klient ji kdykoliv může vypovědět. Při výpovědi před uplynutím pětileté lhůty si stavební spořitelny zpravidla účtují poplatek ve výši 1 % z cílové částky.
Poslední velkou výhodou stavebního spoření je téměř absolutní eliminace rizika neboť vklady jsou ze zákona pojištěny a jiné riziko, než krach finanční instituce, v případě stavebního spoření nehrozí.

Nevýhody stavebního spoření

Uzavírací poplatek (viz. výše) má víceméně administrativní charakter a stavební spořitelny jeho větší část přenechávají svým zástupcům, se kterými účastníci sepisují smlouvu. Díky této praxi je v ČR značné množství zástupců stavebních spořitelen, kteří nezřídka vystupují jako například finanční makléři, finanční poradci, pojišťovací poradci, atd. Tito zástupci stavebních spořitelen (kteří se velmi často rekrutují z řad nezaměstnatelných) jsou velmi často špatně informováni, nemají v oboru dostatečnou praxi a zpravidla nejsou připravení na jednání s klientem, který vyžaduje maximum informací.

Při ukládání vkladů na účet stavebního spoření může dojít k tzv. přespoření cílové částky, které může vést od vrácení plateb přesahující cílovou částku, přes automatické zvýšení (většinou o 20 000 Kč) až k ukončení smluvního vztahu. Je tedy nutné přespoření cílové částky uhlídat.

Další nevýhodou stavebního spoření je nízký výsledný zisk. Při úroku 2 % a úročení státní podpory 1,5 % je za šest let vklad zhodnocen o 21 %, tedy cca 5,6 % ročně. Pokud započteme i osvobození úroků od daně z příjmů fyzických osob, je nutné tuto částku ještě povýšit o 15, případně více, procent (záleží na výši příjmů účastníka stavebního spoření).

Zhodnocení

Stavební spoření je velice jistou formou zhodnocení relativně malého objemu peněžních prostředků. Míra výnosů stavebního spoření přesahuje míru inflace a případný úrok následného hypotečního úvěru se pohybuje kolem 4,5 % p.a., což může být výhodné například pro mladé páry, které se chystají k vložení svých úspor do bydlení.

Pokud neuvažujeme o bydlení a jsme ochotni přijmout o něco větší riziko, vyšší míru výnosů (v současnosti běžně kolem 6 % ročně) nabízejí například dluhopisové podílové fondy.

Související právní normy [PDF]

2 myšlenky k “Stavební spoření

  1. Většina informací je (kupodivu) z propagačních materiálů a z legislativních norem.

    Je to má seminární práce a údaje jsou samozřejmě poplatné době vydání. Dnešní nástroje peněžního trhu jsou o krok dále a také parametry zde zmiňovaných nástrojů vypadají krapet jinak.

    Takže suma sumárum, nedoporučuji odsud kopírovat do vlastních prací.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..