Česká pošta aneb jak se věci nemají dělat

Mám kamaráda, který obchoduje přes eBay a pravidelně mě skvěle baví svými příhodami na téma Jak jsem chtěl poslat peníze do zahraničí prostřednictvím České pošty. Vždycky se směju tomu, co na něj tentokrát flexibilní úřednice vymyslely. Pokaždé, když vyplňuje formulář stejně jako posledně, si totiž dělá kamarád čárku. Ano, přátelé, spočítal to a … ani jednou! Přijde mi to neuvěřitelně absurdní. Jednou musí jako důvod odeslání peněz uvést dědictví, jindy zase platbu za to či ono. Jednou je částka s poplatky, jindy bez. Jednou vypadá adresa příjemce tak, podruhé zase jinak …

Jak už asi tušíte, dnes mě tak trochu přešel humor. Byl jsem totiž osobně na České poště. Monopolním to podniku, který se stará v této podivuhodné zemi o kdejaké zásilky (a vlastní budovy v místech, kde se zásadně nedá parkovat). Nám se stará (z neznámého důvodu, protože je nepoužíváme jako dopravce) o dobírky. A ke každé dobírce nám tento smutný prehistorický kolos posílá řádek na výpisu, který nám chodí samozřejmě poštou, jak by také jinak. Jelikož mám papírů po krk, rozhodl jsem se nedávno, že je čas na evoluci a jal se vyjednávat o elektronickém zasílání …

Standardní proces. Podepíšete smlouvu a už to sviští, všechno zdarma, ušetří se papír, lidská práce, atd. atp. apod. pras. Jenže ouha, není to tak jednoduché, jak se to světu prezentuje. Smlouvu jsem posvětil svou signaturou, dodal jsem dokonce i razítko a po zpětném doručení vyrazil celý žhavý na poštu. Notebook pod paží, prázdné CD s sebou. No problem. Zdánlivě.

První problém jsem zaregistroval u mladíka za přepážkou: Cože? Zavíráme za půl hodiny. To nemůžeme stihnout. Inu, podivil jsem se, ale nehnul brvou, přece chlapec zvládne vystavit jeden certifikát za půl hodiny, ne?

Aha, certifikát! Málem bych zapomněl, Česká pošta (toho času stále ještě s. p.) sice umí posílat údaje elektronicky, ale potřebujete si k tomu nainstalovat proprietární software na jediný vhodný operační systém. Otevřená architektura? Neexistuje. Jiná alternativa? No, neblázněte. A připravte se na pořádný vodvaz ve státním podání. Software je k dispozici na kontaktních místech s personálem, který sice o technickém pokroku slyšel ve škole (nebo to bylo v televizi?), ale CD pod půl hodiny nevypálí ani kdyby se rozkrájel. A to dokonce ani po konzultaci s přítelem helpdeskem na telefonu.

Čímž se dostáváme k nukleuTM. Po půlhodině, kterou jsem dnes strávil na takzvaném kontaktním místě České pošty, jsem si odnesl na svém vlastním CD dva dokumenty, z nichž jeden mám vytisknout na vlastní tiskárně, vyplnit vlastní rukou, donést zpět (nejlépe pěšky) a druhý kousek přinést na jiném médiu předvyplněný (ať už to znamená cokoliv). Že to stačilo poslat e‑mailem? Never mind! 😐

Stay tuned, zkusím to znovu a zase a ještě jednou. Nenechám se odradit. Nevzdám se a budu tam chodit dokud nedostanu svůj certifikát a nepřijde mi první e‑mail s variabilními symboly k dobírkovým platbám.

Poučení z této příhody? Alespoň jednu věc dělají na České poště pořádně. Neprůstřelné sklo přepážek a židle připevněné k podlaze.

5 myšlenek k “Česká pošta aneb jak se věci nemají dělat

  1. Jak souvisí dodaný balík a můj článek o úskalích elektronické komunikace s výše zmíněným kolosem? Včera jsem to možná přehnal a šel trochu pozdě spát, tak už mi to moc nepálí …

  2. Jo, a to víte, že pošta taky může kašlat na to kdo jste, a vydat vám zásilky jakékoliv firmy, o které si požádáte? Taky jsem nevěřil, dokud jsem se nepřesvědčil, a tisková mluvčí postup potvrdila.….

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..